Jedná se o celoživotní cyklus pro vychovávaného i vychovatele. K učiteli se zde přistupuje spíše jako k vychovateli a průvodci, proto se zde vytváří tzv. „Životní společenství“ – seskupení lidí za účelem společné práce ve škole ale i v životě. Dbá se zde na získávání poznatků ze všech oblastí vlastní činností, rozvíjení myšlení v komplexních souvislostech a schopnosti řešit problémy. Vytváří se zde reálné situace, aby se lépe učilo tyto situace zvládat a řešit. Cílem pedagogiky není tradiční výchova, ale výchova založená na modelu rodinné výchovy.
Rozdělení vyučovací látky – tři základní pojmy, „bůh, příroda a svět člověka“. Týdenní plán práce je na těchto termínech postaven – okruhy vědění vyjádřené pojmy: bůh, příroda a lidskost (navazuje získávání vědomostí a dovedností za pomoci kursů různého zaměření). Vyučovací prostory nevypadají jako klasické třídy se lavicemi a židlemi, ale místnost má vypadat spíše jako obývací pokoj s dětským pokojem dohromady. V místnosti jsou pohovky na studování a relaxaci, ale také židle a stoly na práci .
Dělení na paměťová pole:
· látka (co může být objektem poznání)
· to, co nelze beze zbytku pochopit
Smysl pedagogických situací v tzv. „akceptaci a převzetí napětí“.
Dvě propojené roviny:
· V rovině člověka, jenž přijme vnitřní napětí (filosofování a uvažování; nazírání, pociťování a vnímání a proniknutí do problematiky, zbožností).
· Na základě tří základních stanovisek vyvozuje čtyři prvotní formy (rozhovor, hra, práce a slavnost).
Okruhy týdenního plánu:
· Bůh (rozhovor, slavnost)
· Příroda (rozhovor, práce, slavnost)
· Člověk (rozhovor, hra, práce, slavnost)
Škola je určena pro 400 – 500 žáků a jeden učitel by se měl starat o 50 žáků.
Čtyři základní kmenové skupiny:
· nižší skupina (1. – 3. ročník)
· střední skupina (4. – 6. ročník)
· vyšší skupina (7. – 8. ročník)
· skupina mládeže (9. – 10. ročník)
Děti ve třídě jsou seskupeny dle chronologického věku i se svými vrstevníky a kamarády, bere se na zřetel i jejich přání, s kým chtějí být ve skupině.